Když chceme jít někam na výlet, nic nám v tom nebrání. Stačí se jenom sebrat a jít. Ale než někam vyrazíme, určitě bychom si měli ujasnit, kam asi tak zamíříme a co nás tam čeká. Protože to, jak se podobná cesty vyvine, závisí na mnoha ohledech. A to nejen na předpovědi počasí.

Když jdeme do přírody, určitě bychom neměli podcenit výběr bot. Protože nám tyto mohou dobře posloužit stejně jako nadělat hodně nepříjemností. A kdo už se někdy vysloveně špatně obul, ten mi v tom dá jistě za pravdu. Protože ve špatné obuvi se nohy někdy zbytečně namáhají a někdy se na nich nadělají i puchýře nebo odřeniny, takové boty mohou tlačit i prosakovat, a to už ani nemluvě o riziku třeba uklouznutí, po kterém to může skončit podvrtnutím kotníku i zlomeninou.

A tak ti, kdo podnikají túry do přírody, obvykle nespoléhají jen tak na nějaké boty. A vybírají si obuv, která je právě pro toulky nedokonalým přírodním terénem dokonalá. Tedy trekové boty, ve kterých se chodí dokonale i po rovině, i po horách, zkrátka kdekoliv.

V takové trekové obuvi jsou totiž nohy jednoznačně v pohodlí a bezpečí. V takové se chodí všude skvěle, a to ocení každý, kdo není masochistou. Protože si jistě dokážete představit, jak to dopadá, když je někdo sice obklopen krásami přírody, ale tyto si nemůže plně vychutnávat, protože neustále bolestně vnímá, jak ho zebou nebo bolí nohy. Které ho mají donést až do cíle cesty, jenže prostě neprokazují žádoucí službu, jsa v nepohodlí. To se rázem změní i ten nejpříjemnější pobyt na nejkrásnějším místě možná dokonce v úplné peklo. Ze kterého je pak takový turista vysvobozen teprve tehdy, když se zuje. A když si vezme jiné, lepší boty.

A proč si nevzít lepší boty rovnou, že? Proč rovnou nevsadit na trekové boty, jejichž dokonalost je jistotou? Které prokážou člověku v každém terénu skvělou službu?