Hrajete rádi basketbal anebo baseball? Pokud ano, tak jistě víte, že na základních školách to byly naprosto normální hry. A taky si vzpomínám, jak jsme na základní škole hráli vybíjenou. Tato hra mě taky velmi bavila a já musím říct, že jsem vždycky všechny školní soutěže vyhrávala. Chci se pochlubit, že jsem ve vybíjené byla opravdu nejlepší z celé školy. Vždycky když jsme dělali některé soutěže mezi školami, tak když byla vybíjená, tak jsem vždycky byla vybrána já za naši školu. Já jsem totiž opravdu nikdy v naší škole neprohrála. Vůbec nevím, jak jsem tohle dělala, ale opravdu moc mě to bavilo. A taky vždycky paní učitelka z tělocviku vybrala na všechny sportovní soutěže mě. Taky mě potom zkoušela vybrat na různé hry a soutěže v běhání štafety. Jistě víte, co to znamená, když se běhá štafeta. Je to docela složitá hra.

A pro mě to bylo opravdu hodně taky náročné. Nikdy moc ráda jsem neběhala, ale protože jsem byla opravdu chytrá a měla jsem velkou výdrž ve sportu, tak mě paní učitelka tělocviku vždycky vybrala taky na štafetu. Někdy jsem si říkala, jestli mi tohle paní učitelka nedělá schválně. Ona moc dobře věděla, že nerada běhám. Vybíjená, tam se taky sice běhá, ale tohle mě opravdu hodně bavilo.

A samostatný běh a ta štafeta? Nikdy mě nebavily. Tak jsem si řekla, že alespoň tu štafetu zkusím, abych udělala paní učitelce radost. A světe div se, v soutěži štafety jsem doběhla jako třetí. Takže jsem byla ráda, že i když mi tady to běhání nebavilo, tak jsem taky uspěla. Což bylo super pro mě a taky po naší celou školu, protože jsme se umístili na skvělém místě. Takže sport je pro mě jako hra. Pokud mě něco opravdu hodně baví a jsem s tím spokojená, tak to beru jako velmi zábavnou hru. Nyní má školy dávno za sebou, už můj syn dokonce chodí do druhé třídy. A asi bude po mě. Taky miluje školní hry a tělocvik.